Vytváření a úprava instalačních ISO obrazů Manjaro pomocí nástroje buildiso

Nástroj buildiso slouží k tvorbě ISO obrazů s aktualizovanými balíčky, úpravě jejich složení a úpravě vzhledu plochy.

Instalace

sudo pacman -S manjaro-tools-iso manjaro-iso-profiles-official

Profily ISO obrazů

Otevřete si v souborovém manažeru složku /usr/share/manjaro-tools/iso-profiles/manjaro/, v ní se budou provádět úpravy. V této složce se nacházejí složky s profily jednotlivých edicí s desktopovými systémy Manjara a síťovým instalátorem architect.
Složka na příkladu XFCE:

desktop-overlay – složka se soubory, které budou zkopírovány po úspěšné instalaci. Lze tímto do jisté míry upravit hotový systém.
live-overlay – totéž jako v předchozím případě, ale pouze na Live CD.
Packages-Desktop – seznam balíčků pro instalaci. Všechny obsažené balíčky budou obsaženy i na Live CD.
Packages-Live – seznam balíčků, které budou pouze na Live CD a nebudou se instalovat.
Packages-Mhwd – seznam balíčků pro nástroj MHWD
Packages-Root – seznam základních balíčků pro běh Manjara
profile.conf – nastavení instalace a Live CD

Desktop-overlay

Složka s adresářovou strukturou běžícího systému. Složky a soubory budou zkopírovány na instalovaný systém (při pokusném vytváření iso obrazu se nezkopírovaly všechny – nastavení lightdm ano, firmware pro dvb-t dongle Astrometa nikoli, to skončilo chybou). Pokud chcete něco zkopírovat do domovské složky uživatele, vytvořte složku s názvem skel.
Pokud například chcete změnit tapetu plochy, nakopírujte předem obrázek do vybrané složky iso profilu, ze systému si zkopírujte soubor /home/uživatelské_jméno/.config/xfce4/xfconf/xfce-perchannel-xml/xfce4-desktop.xml a upravte v něm umístění obrázku tapety (několik řádků).

Profile.conf

Soubor s nastavením instalace a Live CD. Všechny výchozí hodnoty jsou zakomentovány #. Volby multilib a extra zapínají použití takto označených balíčků v jejich seznamu, ostatní volby jsou poprány v komentářích přímo v souboru.

Packages-desktop

Tento soubor obsahuje seznam balíčků, které se nainstalují na nainstalovaný systém a LiveCD (balíčky v souboru Packages-Live se instalují pouze na Live CD). Jedná se o seznam balíčků obsahujících specifické balíčky Xfce (a balíčky, které chcete přidat do vlastního Manjaro ISO souboru). Ostatní seznamy balíčků jsou obecnější. Můžete přidat nebo odebrat názvy balíků z tohoto seznamu, jak se vám zlíbí. Nemusíte se starat o závislosti při přidávání názvů balíčků, jen se ujistěte, že název balíčku je napsán správně a balíček je dostupný v repozitářích Manjaro. “#” označuje komentář. Zbytek řádku po symbolu # se ignoruje. Pokud chcete přidat balíčky z jiných repozitářů, lze jeho adresu přidat do souboru user-repos.conf vedle profile.conf ve stejném formátu, jako jsou v systému, např.:

###REPO for MEGA###
[DEB_Arch_Extra]
SigLevel = Optional TrustAll
Server = https://mega.nz/linux/MEGAsync/Arch_Extra/$arch
###END REPO for MEGA###

Podobně se postupuje při přidávání balíčků z repozitáře AUR. Je třeba předem z nich vytvořit balíčky, které se nahrají na vlastní repozitář. V souboru user-repos.conf jsou povoleny pouze online repozitáře, nikoli lokální souborové.

Tvorba iso souborů

Po všech úpravách se tvorba iso souboru spustí příkazem

buildiso -f -p xfce -b stable

kde f je plná “full” verze, xfce je zvolené prostředí a stable druh vydání. Tvorba iso souboru trvá dlouho, na PC s procesorem Intel Core i3-3110M 2400 MHz trvala tvorba včetně stahování balíčků asi 50 minut.

Tento návod vychází z článku na https://wiki.manjaro.org/Build_Manjaro_ISOs_with_buildiso kde je jeho detailnější verze.

– přečteno 44x

Facebooktwittergoogle_plus

Nastavení a sdílení souborů přes protokol Samba

Protokol Samba neposkytuje jen službu sdílení souborů, ale i tiskáren a jejich prohledávání a i přihlašování a autentizaci. Představuje ale nejjednodušší způsob přenosu souborů mezi počítači s Linux a Windows na místní síti.

Instalace Samby

Balíček samba je již zahrnut ve výchozí instalaci Manjara, pokud jej nemáte, stačí nainstalovat příkazem

sudo pacman -S samba

Nastavení Samby

Nastavení uživatelů

Nejprve je třeba přidat uživatele, pod kterým se budeme do samby přihlašovat:

sudo smbpasswd -a jmeno_uzivatele

Odstranit jej můžeme příkazem:

sudo smbpasswd -x jmeno_uživatele

Každý uživatel v Sambě musí být spárován/namapován na uživatele v systému. Nejjednudušeji se to udělá vytvořením stejného uživatelského jména v Sambě i v systému. Tam nemusí mít ani vytvořený domovský adresář, ale jméno a heslo se musí shodovat. Pokud se jména neshodují, nebo jich chcete přiřadit více k jednomu účtu, zadáte je do souboru /etc/samba/smbusers (nejspíš neexistuje) ve formátu:

místní_účet = Samba_účet1, Samba_účet2, …

Na každém řádku je přiřazení k jednomu místnímu účtu.

Globální nastavení

Veškeré nastavení Samby se nachází v souboru /etc/samba/smb.conf . Pokud chcete nastavení použít, je třeba odstranit středník na začátku řádku.

Název počítače pro protokol NETBIOS (do 15 znaků, bez tečky a lomítka atd.), to samé i v /etc/hostname:

netbios name = Název_PC

Název pracovní skupiny, do které je počítač zařazen:

workgroup = WORKGROUP

Způsob autentizace uživatele:

security = user

Namapování uživatelů:

username map = /etc/samba/smbusers

Ze kterých IP adres se lze připojovat:

interfaces = 192.168.1.1/8

Nastavení sdílení konkrétní složky

Název sdílení (pod tím jsou i následující nastavení):

[Název_sdílení]

Komentář:

comment = Komentář ke sdílené složce

Cesta ke sdílené složce (nezapomenout zkontrolovat/nastavit přístupová práva v systému):

path = /cesta/ke/sdílené/složce

Povolení zápisu

writable = yes

Povolení přístupu pro účet quest:

guest ok = yes

Uživatelé s přístupem ke složce:

valid users = uzivatel_1 uzivatel_2

Uživatelé, kteří mohou do složky zapisovat (bez ohledu na obecné nastavení):

write list = uživatel, @skupina

Uživatelé, kteří mají právo pouze pro čtení (bez ohledu na obecné nastavení):

read list = uživatel, @skupina

Nastavení práv pro nové soubory či složky:

create mode = 0660
directory mode = 0770

Skrytí souborů s tečkou:

hide dot files = yes

Skrytí souborů filtrem (seznam oddělený lomítkem, možnou použít i ? a *):

hide files = /.*/DesktopFolderDB/TrashFor%m/resource.frk/

Skrytí speciálních souborů ve výpisu:

hide special files = yes

skrytí nečitelných souborů:

hide unreadable = yes

Ze kterých adres se lze připojit:

hosts allow = 150.203.5. myhost.mynet.edu.au @skupina

Ze kterých adres se nelze připojit:

hosts deny = 150.203.4. badhost.mynet.edu.au @skupina

Výchozí uživatel:

force user = uživatel

Výchozí skupina:

force group = skupina

Pokud je konfigurace hotová, zapneme a spustíme příslušné démony:

sudo systemctl enable smb nmb
sudo systemctl start smb nmb

Povolení ve firewallu

Samba komunikuje na TCP portech 139 a 445 a na UDP portech 137 a 138, které je potřeba na firewallu povolit.

– přečteno 38x

Facebooktwittergoogle_plus

Instalace ovladačů grafických karet

Instalace ovladačů grafických karet

1) Automatická instalace v příkazové řádce

Stačí zadat

sudo mhwd -a pci nonfree 0300

pro instalaci nesvobodných ovladačů, nebo

sudo mhwd -a pci free 0300

pro instalaci svobodných ovladačů. Budou instalovány nejnovější dostupné ovladače pro grafické karty v počítači. Potom stačí již jen restartovat.

2) Ruční instalace vybraného ovladače v příkazové řádce

Nejdříve zjistíme dostupné ovladače příkazem

mhwd -l -d –pci

Jejich výpis je pod nadpisem “> AVAILABLE:”. Vybraný ovladač se nainstaluje příkazem se syntaxí

sudo mhwd -i pci název_ovladače

3) Ruční nebo automatická instalace v grafickém rozhraní

Menu Start > Manjaro Settings Manager > Nastavení hardware. Je možné použít tlačítka “Auto install” pro automatickou instalaci jako v první části, nebo kliknutím označíme zvolený ovladač a přes pravé tlačítko použijeme volbu “Instalace”.

4) Dodatečné úpravy pro přepínatelné karty NVIDIA

Zkontrolujte, zda jsou nainstalovány balíčky nvidia-utils, bumblebee, virtualgl, mesa a jejich 32-bitové verze. Přidejte svůj účet do skupiny bumblebee příkazem se syntaxí

sudo gpasswd –add vaše_uživatelské_jméno bumblebee

Zapněte bumblebee démona příkazem

sudo systemctl enable bumblebeed

Řešení problémů po instalaci

Pokud nefungují proprietární ovladače, je možné jim často pomoci přes parametry příkazové řádky Grub zavaděče. Konfigurační soubor otevřeme příkazem

sudo nano /etc/default/grub

(nebo jiným editorem než nano podle preferencí). Vyhledáme řádku GRUB_CMDLINE_LINUX_DEFAULT=”quiet” a změníme ji na GRUB_CMDLINE_LINUX_DEFAULT=”quiet acpi_osi=! acpi_osi=\”Windows 2009\” pcie_port_pm=off”. V některých případech pomohlo i přidání parametru nomodeset, nouveau.modeset=0, nvidia-drm.modeset=1 nebo i915.modeset=0. Zkušenosti ostatních uživatelů jsou různé, i v závislosti na verzi ovladačů nebo jádra – je třeba experimentovat.

Pokud systém nastartuje do černé obrazovky, je možné se stiskem Ctrl + Alt + F1 dostat do příkazové řádky, kde můžete nefunkční proprietární ovladač odinstalovat příkazem se syntaxí

sudo mhwd -r pci název_ovladače

a poté případně doinstalovat ovladač svobodný. Pokud není z nějakého důvodu možné použít klávesovou kombinaci, je třeba nastartovat systém z flashky nebo DVD (jako při instalaci systému), otevřít terminál a zadat příkaz se syntaxí

mount /dev/oddíl_kde_je_Manjaro /mnt

Tím si připojíme oddíl se systémem, pak se do jeho terminálu dostaneme příkazem

sudo manjaro-chroot -a

Pak je možné odinstalovat ovladače a instalovat jiné stejně jako při použití klávesové kombinace Ctrl + Alt + F1.

Funkčnost ovladačů na přepínatelných kartách (bumblebee) se ověří příkazem

primusrun inxi -G

Zajímá nás poslední řádek “OpenGL: renderer:”, který vypíše použitou grafickou kartu. Podobně se potom spouští i ostatní aplikace, stačí “inxi -G” nahradit zvoleným příkazem.

– přečteno 93x

Facebooktwittergoogle_plus

Zrychlování a optimalizace běhu Manjara

Zrychlování a optimalizace běhu Manjara

Postupně během provozu systému může dojít k jeho zpomalování. Zde je pár tipů, jak ho alespoň trochu zrychlit nebo ušetřit místo na disku.

1) Správa aplikací po spuštění

Nejlépe se spustí z Menu > Nastavení > Relace a spouštění, záložka Automatické spuštění aplikace (platí pro prostředí XFCE, ostatní to budou mít podobně). Tam můžete povypínat aplikace, které se nemusí podle vašeho mínění nutně spouštět po přihlášení. Některé prostředí dokonce umožňují nastavit prodlevu spuštění, tak aby se aplikace nespouštěly ve stejný okamžik a nezahlcovaly tak systémové prostředky.

2) Aplikace Preload

Рreload je aplikace běžící na pozadí, která shromažďuje informace o nejčastěji používaných programech do vyrovnávací paměti a používající knihovnu, která zvyšuje rychlost načítání těchto programů. Často používané programy jsou načítány do paměti během nízkého vytížení počítače. To vede k nižšímu spouštěcímu času a menší velikosti dat, která jsou načítána z disku.
Aplikace se instaluje klasicky příkazem:

sudo pacman -S preload

Aby se spouštěla po startu, je třeba zapnout jeho službu příkazem:

sudo systemctl enable preload

Pokud chcete případně upravit nastavení, nachází se v /etc/preload.conf.

3) Vyčištění od zbytečných souborů

K tomu nejlépe poslouží aplikace Bleachbit, kterou nainstalujete příkazem (je třeba mít povolený repozitář community):

sudo pacman -S bleachbit

Možné ji spustit bez oprávnění roota, i s ním a aplikace se postará o vyčištění různých cache a dočasných souborů. Volby, které aplikací které Bleachbit nenalezne budou skryty, takže se nebudete probírat jejich velkou spoustou. Aplikace také umí skartovat soubory a složky tak, aby již nešly obnovit.

4) Odkládací prostor

Nastavení využívání odkládacího prostoru (respektive hodnoty swappiness) je složitější věc, než se může na první pohled zdát. Různé články radí nastavit na tu či onu hodnotu bez dalšího rozboru. Nejlépe toto téma popsal kolega Satapouch na serveru linux-mint.cz: https://www.linux-mint-czech.cz/2015/09/sprava-vyuziti-swap-v-linuxu/

5) Aplikace Prelink

Prelink převádí sdílené knihovny a spustitelné programy tak, aby se snížil počet požadovaných přesunů v paměti při řešení závislostí, a tím se zrychlí start programů. Tato aplikace od Jakuba Jelínka je staršího data vzniku, takže již není přítomna v repozitářích ani v AUR. Zdrojový kód si můžete stáhnout zde: http://people.redhat.com/jakub/prelink/prelink-20130503.tar.bz2
Spustíte ji příkazem:

sudo prelink -avmR

Nastavení je uloženo v /etc/default/prelink, kde můžete zapnout automatické prelinkování v zadaném intervalu (s pomocí cronu).

6) Defragmentace dat na disku

Při zaplňování disku daty dojde dříve či později k fragmentaci souborů. Linuxové systémy jsou proti tomu odolnější, ale i tam dochází na zaplněných discích k tzv. rotačnímu zpoždění při načítání dat, kdy čtecí hlava přeskakuje mezi různými místy na disku. To se samosebou netýká SSD disků.

Pro souborový systém EXT4 můžeme zadat ve formátu:

e4defrag -c /cesta/k/umístění

Případně i s předřazeným příkazem sudo, pokud je třeba defragmentovat části disku pod rootovskými právy. Spustit je možné na připojeném i odpojeném disku.

Pro souborový systém BTRFS:

btrfs fi defrag -r -v  /cesta/k/umístění

Jako v předchozím případě je možné zadat s předřazeným příkazem sudo, pokud chceme defragmentovat pod rootem. Stejně i zde lze spouštět na připojeném i odpojeném disku. Zde navíc lze použít parametr -clzo (-czlib, -czstd) pro kompresi dat zvoleným algoritmem. Trvale lze defragmentaci nastavit parametrem autodefrag v /etc/fstab.

– přečteno 116x

Facebooktwittergoogle_plus

Instalace MariaDB v Manjaro Linux

Instalace MariaDB v Manjaro Linux

mariaMariaDB je komunitou vyvíjená větev relačního databázového systému MySQL. Jejím hlavním cílem je správa a šíření databáze pod svobodnou licencí GNU GPL. Větev vznikla proto, že původní vývojáři začali být znepokojeni nad směrem, kterým se projekt začal ubírat po jeho převzetí společností Oracle.

Od března 2013 pak MariaDB nahradila databázi MySQL ve všech repozitářích Archu.

V dnešním tutoriálu vám ukáži, jak nainstalovat MariaDB v Manjaro 0.8.8

Vše budeme provádět v terminálu, tak si jej otevřete (např. CTRL + ALT +T) a postupujte následovně:

Nejprve je zapotřebí aktualizovat databázi softwaru:

user@computer:$ sudo pacman -Syu

 

Dále nainstalujte MariaDB:

user@computer:$ sudo pacman -S mysql

 

Nyní vyberte poskytovatele, budete-li k tomu vyzváni:

maria1

 

Spusťte MariaDB:

user@computer:$ sudo systemctl start mysqld

 

Nainstalujte Securing MariaDB:

user@computer:$ sudo mysql_secure_installation
maria2

 

A nakonec si ověřte svá oprávnění root po přihlášení k MariaDB:

user@computer:$ mysql -u root -p
maria3

 

To je vše, nyní máte databázi MariaDB nainstalovanou ve svém Manjaro Linuxu a já vám přeji její bezproblémové používání.

– přečteno 1282x

Facebooktwittergoogle_plus

Jak zlepšit čas bootování v Manjaro Linux pomocí nástroje Readahead

reada Readahead je nástroj, který načte bootovací služby na základě jejich pořadí, tedy tak, jak jsou uloženy na rotačním disku (SSD jsou  také podporovány). Tento přístup minimalizuje čas vyhledávání a tzv. “rotační zpoždění”. Rovněž zvyšuje datovou propustnost disku, což znatelně zkracuje čas bootování. Číst dále

– přečteno 8695x

Facebooktwittergoogle_plus

XMPP ala Jabber – vzor a pro někoho náhrada Google Hangouts, chatu Facebooku či ICQ (díl 3.).

xmpp_logo

Obsah seriálu:

V minulém díle jsme si uvedli pár klientů i serverů a dnes si řekneme něco o tom, jak se na vybraném serveru zaregistrovat. Buď přímo z klienta či přes webové rozhraní.

Číst dále

– přečteno 1340x

Facebooktwittergoogle_plus

XMPP ala Jabber – vzor a pro někoho náhrada Google Hangouts, chatu Facebooku či ICQ (díl 2.).

xmpp_logo

Obsah seriálu:

V minulém díle jsme si řekli něco o historii Jabberu, principu a o vybraném přehledu klientů. V následujících řádcích si řekneme něco o tom, jak tuto bezchybnou a soukromí respektující, Vámi plně ovlivnitelnou službu začít zprovozňovat ve Vašem systému.

Číst dále

– přečteno 2851x

Facebooktwittergoogle_plus